Kolébkou vzniku současné PP je Kroměříž. Na tehdejší pedagogické škole působila profesorka Jitka Dvořáková, která společně s dalšími kolegy organizovala večery poezie z vlastní tvorby studentů. Tyto aktivity organizovali v rámci činnosti Klubu přátel poezie, hudby a umění a vydávali školní časopis Poetické střípky. V listopadu 1967 zorganizovali školní soutěž přednesu poezie. Následující měsíc náhle zemřel Oldřich Tillmann, profesor češtiny a francouzštiny, který se podílel na činnosti klubu. Na jeho počest se v roce 1968 konal 1. ročník Memoriálu Oldřicha Tillmanna (MOT), zatím pouze pro žáky kroměřížské pedagogické školy. A tento rok je pro vznik přehlídky rozhodující. Na následující ročník již byly přizvány další pedagogické školy z celé tehdejší ČSSR (včetně Slovenska), poprvé měl MOT celostátní charakter. Ustálil se název soutěže: Memoriál Oldřich Tillmanna, celostátní soutěž pedagogických škol v uměleckém přednesu poezie prózy (často zkracováno Kroměříž ´71 až Kroměříž ´80). Zpočátku se jednalo o přednes poezie a prózy pro předškolní děti a dospělé a veškerou organizaci zajišťovali „Kroměřížští“. Od roku 1973 došlo k význačným změnám: Vyhlašovatelem a garantem se stalo Ministerstvo školství ČSR a odbornou garancí byl pověřen Ústav pro kulturně výchovnou činnost (ÚKVČ), pozdější ARTAMA. Z podnětu Jindry Delongové přibyla v tomto roce nová kategorie improvizované vyprávění a o tři roky později to byla četba uměleckého textu.
Každý ročník soutěže byl doplněn bohatým kulturním programem, exkurzemi, besedami se spisovateli, návštěvami divadelních přestavení a především vzdělávacími programy – semináři, dílnami – pro žáky i učitele.
Poslední ročník MOTu se konal v Kroměříži v roce 1980. Od následujícího ročníku se jednotlivé pedagogické školy začaly střídat v organizaci akce. 14. ročník se konal v roce 1981 v Prachaticích pod novým názvem Celostátní soutěž SPgŠ v uměleckém přednesu poezie a prózy pro děti. Od 15. ročníku (v Mostě, 1982) se ustálil nový název Pedagogická poema. Celý název zněl: Pedagogická poema, celostátní soutěž středních pedagogických škola v uměleckém přednesu. (další přehled ZDE)
Na počátku 90. let bylo označení pedagogická z názvu soutěže vypuštěno z důvodů, že název Pedagogická poema odkazuje na dobu totalitní a na spojení s Makarenkovým spisem kolektivní komunistické výchovy. Později jsme původní název – Pedagogická poema – navrátili v Čáslavi v roce 2000 se zdůvodněním pedagogického směřování soutěže. Přesné označení 33. ročníku znělo: Pedagogická poema, putovní celostátní přehlídka žáků středních a vyšších odborných pedagogických škol v uměleckém přednesu, improvizovaném vyprávění a přečítání literárního textu. Pravidla soutěže v té době byla následující: Školu tehdy Žáci, kteří školu zastupovali, měli připravený přednes poezie nebo prózy. V druhém kole potom interpreti vybírali ze dvou předem nepřipravených disciplín: předčítání uměleckého textu a improvizované vyprávění. Účastníci všech disciplín vystupovali v kategoriích podle volby věku adresáta, kterému je výkon určen: I. kategorie předškolní věk, II. kategorie mladší školní věk, III. kategorie dospívající a dospělí.
Přelomem se stala PP v Mostě v roce 2001. Byla poznamenána nepříznivými okolnostmi: snížením dotace MŠMT o 50% a náhlou smrtí zástupce ředitele, který měl soutěž na starosti. Z úsporných důvodů ředitelé narychlo rozhodli o vypuštění kategorie četby (není atraktivní, je to úniková disciplína, číst umí každý). Krize Poemy pokračovala, finanční dotace byly omezovány, zkrátil se počet dní trvání soutěže. Poema již fungovala ze setrvačnosti, nereagovala na aktuální situaci a nové trendy na pedagogických školách (např. na vznik nových oborů). Vytrácel se pohled pedagogický, specifika tohoto typu škol, nerespektovaly se učební osnovy, plány, profil absolventa. Porotci neznaly problematiku škol, často studenti neustáli tvrdou kritiku rozborových seminářů.
Další krize musela zákonitě přijít. Ve Znojmě v roce 2007. Zde diskusi vyprovokoval otevřený dopis kolegy Romana Musila z Berouna, hovořilo se o smyslu a významu Poemy. Koncem ledna 2008 následovalo setkání dvaceti pedagogů převážně dramatické výchovy na čáslavském gymnáziu a pedagogické škole. Ve velmi tvůrčím a pracovním ovzduší byl čas během dvou dnů vše prodiskutovat, vyslechnout názory kolegů mladých i zkušených. Výsledkem bylo sepsání konkrétních pravidel. Ta byla projednána výborem Asociace pedagogických škol a posléze také schválena. Při práci na pravidlech poemy jsme si ujasnili profil absolventa pedagogické školy a odrazovým můstkem našich úvah byly formulace klíčových kompetencí pro Evropu a čtyři pilíře vzdělávání pro 21. století formulované Mezinárodní komisí UNESCO již v roce 1996. V té době jsme ještě neměli k dispozici RVP pro střední pedagogické školy, jen jsme měli určité zkušenosti s RVP pro gymnázia, který byl vydán v roce 2007. Zpětně se domnívám, že v této části byla pravidla ve své době (tedy v roce 2008) nadčasová.
